pozadí titul text P.jpg
Rejstřík minerálů

• hornické artefakty

štajgrovské kladívko Herja Rumunsko v.v. - 420 x 170 mm.JPG
štajgrovské kladívko
Herja - Rumunsko
materiál - ocel, dřevo
bez značení výrobce a datace
velikost - 420 mm, železo - 170 mm
Železo je dosti kvalitní, živě si dovedu
představit, jak s ním štajgr ,,vybírá,, dutiny.
Herja - doly na olověnou a stříbrnou rudu
ležící asi 8 km od Baia Mare v Rumunsku.
Hornická osada získala báňská privilegia
roku 1376. Ložisko o velikosti jen asi 1 x 1 km,
ale s velikým množstvím rudních žil - cca 130.
Délka některých žil byla 800 metrů při mocnosti
až 3 metry. Celá řada krásných minerálů, hlavně
pyrhotin (x - 10 cm), galenit (x - 8 cm) a hlavně
antimonit s krystaly i přes 25 cm. A mnoho dalších.
první hornická kožená přilba 50.léta 20.století.JPG
hornická přilba
materiál - kůže
Je sešita ze dvou částí. Jedná se o
první hornickou přilbu, která začala v
padesátých letech 20. století pomalu
nahrazovat klobouky a čepice.
Nejvíce na uhelných dolech. Nemá
podbradník, ale vnitřek přilby se dá
nastavit podle potřeby.
tav. tyglík halda dolu Roudný v.- 165, prům.vrch- 110 mm - J.P.Goebel Chr.Sohn Epterode Německo.JPG
tavicí tyglík
zlatodůl Roudný u Vlašimi - halda
materiál - pálená hlína, glazura
rozměr - výška 165 mm, vrchní průměr 110 mm
výrobce - J.P.Goebel
Chr.Sohn Epterode Německo
Používán na přelomu 19. - 20. století
k zjišťování obsahu zlata v rudě.
Součástí tyglíku byla i poklička.
karbidka Maroko 2.JPG
karbidka s horním hořákem
důlní pole Mibladen
Maroko
materiál - ocelový plech
V Mibladenských dolech se pracovalo v letech 1923 - 1970,
a tak do tohoto období nejspíše spadá i datum výroby.
Karbidky s horním hořákem se používaly jen málo a výrobců
také nebylo mnoho. Nevýhoda byla jednak v plameni, který
byl při nošení pod rukou a také nebylo možno na lampu při -
pevnit odrazné zrcátko. Podle dochovalého místa po štítku
se dá předpokládat, že šlo o tovární výrobu, nejspíše ve
Francii - doly v těžbě patřily Francouzům.
výška 23 cm bez háku (43 cm s hákem), průměr 8,5 cm
lojový kahan 1.JPG
lojový kahan - replika
vyroben podle nálezu z Gelnice
cca 16. století, keramika, rozměry 100 x 80 x 26 mm
Kahan, který se v dolech používal po dlouhá staletí. V misce
se roztápěl tuk, ve kterém ležel knot a když havíř držel kahan
na dlani, palec byl v otvoru a tak byl chráněn před popálením.
Ke svícení sloužill lůj hovězí, ale i ovčí nebo kozí. Používal se
v surovém stavu, teprve koncem 18. století se přepouštěl a byly
pokusy ho míchat s olejem, což se neosvědčilo. V některých
dolech si havíř lůj platil sám, jinde byl na příděl. V tom případě
byl vydáván ve zhruba 20 g ,,kotoučcích,, v množství podle
důležitosti pracoviště. Lamač a naražeč měl více než čistič
chodeb. Součástí svícení byl jak náhradní lůj, tak křesadlo
(ocílka), knot a troud. Olej (u nás většinou řepkový) se začal
používat až začátkem 19. století a vyžádal si novou konstrukci
kahanů. Lojové kahany byly vyráběny keramické, ale i železné.
olejový kahan Cavnic Rumunsko.JPG
olejový kahan
Cavnic - Rumunsko
materiál - mosaz, železo
bez značení výrobce a datace
výška bez háku 170 mm
délka kahanu 160 mm
Cavnic - Kapnikbánya - doly byly založeny až koncem
16. století. V roce 1964 bylo vyraženo přes 70 km důlních
chodeb. Žíly byly potvrzeny až do hloubky 1000 metrů.
Vlastní ložisko je též označováno názvem Boldut.
Hlavní minerály byly sfalerit a chalkopyrit. Klasický minerál
je zde tetraedrit. V cementační zóně byly minerály stříbra,
především stefanit. Zlato zde bylo v plíšcích a mechovitých
agregátech. Přes bohatost dolů, pokrok zde šel velmi pomalu.
hornická přilba - želva laminát 1960 a více.JPG
hornická přilba - želva
materiál: laminát
výrobce: KOVONA Karviná
přilba se začala používat po roce 1960
má již podbradník a je počítáno s možností
pozdější instalace elektrického čelového světla
hornická přilba - želva kožená 1950.JPG
hornická přilba - želva
materiál: kůže
výrobce: nezjištěn
přilba se používala kolem roku 1950
neměla ani podbradník, a proto, že se ještě
nepočítalo s použitím čelového elektrického
světla, ani místo na jeho připevnění
olejový kahan 1.JPG
olejový kahan
Baia Sprie - Rumunsko
materiál - ocelový plech
bez značení výrobce a datace
výška bez háku 170 mm
Baia Sprie - dříve Felsöbánya
historicky Civitas de Medio Monte - Město mezi horami
počátky dolování již před rokem 1376, velice bohaté doly
na polymetalické rudy, ve svrchních patrech - do hloubky
cca 200 metrů - i velmi bohaté na zlato a stříbro. Přesto zde
pokrok v dolování postupoval pomalu a ještě koncem 18.stol.
se zde běžně sázelo ohněm. Do 80.let 20.století hloubka
dolů dosáhla 1000 m a bylo těženo více než 60 žil.
kopáč Kokava nad Rimavicou SR 240mm.jpg
kopáč s klínkem do násady
Kokava nad Rimavicou
Slovensko
důl Omnium Sanctorum, kde se až do roku 1599
společně se sulfidy těžilo z křemenných žil zlato.
V té době byly na zlato také intenzivně rýžovány
náplavy řeky Rimavice a její přítoky.
velikost kopáče 240 mm
Novinky
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály
české minerály
zahraniční minerály
zahraniční minerály
meteority
meteority
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one