Menu
Témata
Lokality
Rejstřík minerálů
Ĺubietová
Ĺubietová
staré báňské město, ležící 15 km východně
od Banské Bystrice.
Ĺubietová patřila mezi jedno ze sedmi svobodných
báňských měst na středním Slovensku - Banské Bystrice,
Banské Štiavnice, Kremnice, Nové Baně, Banské Belé
a Pukanca.
foto z roku 2007
staré báňské město, ležící 15 km východně
od Banské Bystrice.
Ĺubietová patřila mezi jedno ze sedmi svobodných
báňských měst na středním Slovensku - Banské Bystrice,
Banské Štiavnice, Kremnice, Nové Baně, Banské Belé
a Pukanca.
foto z roku 2007
Ĺubietová byla již od 14. století významným
střediskem těžby a zpracování měděné rudy.
V pozdější době se na lokalitách Jamešná a
Tri vody těžila a zpracovávala železná ruda.
Měděné rudy se intenzivně těžily na ložisku
Podlipa, Svätodušná a Kolba.
- ložisko Podlipa, haldy v dolině Zelená voda
foto z roku 2007
střediskem těžby a zpracování měděné rudy.
V pozdější době se na lokalitách Jamešná a
Tri vody těžila a zpracovávala železná ruda.
Měděné rudy se intenzivně těžily na ložisku
Podlipa, Svätodušná a Kolba.
- ložisko Podlipa, haldy v dolině Zelená voda
foto z roku 2007
Ložisko patří k ĺubietovskému krystaliniku
a je složeno ze svorů, rul, amfibolitů, migma -
titů... od druhohorních sedimentárních hornin,
přes třetihorní vyvřeliny až po čtvrtohorní štěrky.
Zrudnění patří k hydrotermální měděné mineralizaci.
- Zelenovodská dolina dělá čest svému jménu
ještě dnes
foto z roku 2007
a je složeno ze svorů, rul, amfibolitů, migma -
titů... od druhohorních sedimentárních hornin,
přes třetihorní vyvřeliny až po čtvrtohorní štěrky.
Zrudnění patří k hydrotermální měděné mineralizaci.
- Zelenovodská dolina dělá čest svému jménu
ještě dnes
foto z roku 2007
Nejstarší dochovaný zápis o báňské osadě
Ĺubietová je z roku 1340, ale těžba zde probí -
hala daleko dříve, jsou zaznamenány nálezy
předmětů již z doby bronzové. Roku 1379 povýšil
král Ludvík hornickou osadu Ĺubietová
(Villa Lwbete) na svobodné hornické město.
- haldy na ložisku Podlipa
foto z roku 2007
Ĺubietová je z roku 1340, ale těžba zde probí -
hala daleko dříve, jsou zaznamenány nálezy
předmětů již z doby bronzové. Roku 1379 povýšil
král Ludvík hornickou osadu Ĺubietová
(Villa Lwbete) na svobodné hornické město.
- haldy na ložisku Podlipa
foto z roku 2007
Ložisko Podlipa bylo rozfáráno minimálně
23 štolami, nejníže byla dědičná štola
Dreifaltigkeit (ve výšce 500 m n.m), nejvýše
bylo vyraženo důlní dílo Horný Ladislav - Reiner
(760 m n.m). Nejrozsáhlejší důlní díla jsou na
úrovni štoly Střední Ján a Reiner.
haldy Podlipa - štola Maria - Empfängnis,
mezi sběrateli známá spíše jako Langitka
foto z roku 2007
23 štolami, nejníže byla dědičná štola
Dreifaltigkeit (ve výšce 500 m n.m), nejvýše
bylo vyraženo důlní dílo Horný Ladislav - Reiner
(760 m n.m). Nejrozsáhlejší důlní díla jsou na
úrovni štoly Střední Ján a Reiner.
haldy Podlipa - štola Maria - Empfängnis,
mezi sběrateli známá spíše jako Langitka
foto z roku 2007
Se jmény štol je trochu problém, většina listin
byla zničena husity a potom přišla germanizace.
O různá privilegia a úlevu od poplatků muselo
město žádat znovu. Pravda, král Vladislav II roku1496
se k celé věci postavil čelem a výsady potvrdil.
- haldy Podlipa - Langitka, čas od času sběratelé
proniknou dovnitř a sbírají nově usazené langity
foto z roku 2007
byla zničena husity a potom přišla germanizace.
O různá privilegia a úlevu od poplatků muselo
město žádat znovu. Pravda, král Vladislav II roku1496
se k celé věci postavil čelem a výsady potvrdil.
- haldy Podlipa - Langitka, čas od času sběratelé
proniknou dovnitř a sbírají nově usazené langity
foto z roku 2007
V nejstarších dobách těžby se zpracovávala
hlavně ryzí měď, v cementační zóně nejspíše
hojná. S přibývající hloubkou dolů se začal těžit
jako hlavní ruda chalkopyrit, kuprit a v menší
míře tetraedrit a pyrit.
- haldy Podlipa - štola Horný Ján
foto z roku 2007
hlavně ryzí měď, v cementační zóně nejspíše
hojná. S přibývající hloubkou dolů se začal těžit
jako hlavní ruda chalkopyrit, kuprit a v menší
míře tetraedrit a pyrit.
- haldy Podlipa - štola Horný Ján
foto z roku 2007
Ve štole Horný Ján se dochovalo několik
metrů chodeb, kde je krásně vidět způsob
středověké těžby mlátkem a želízkem.
Ložisko je raženo v arkózovitých břidlicích
a slepencích. To pro práci havířů bylo snad
příznivé, vlastní zrudnění je ale tvořeno křemenem.
- haldy Podlipa, chodby ve štole Horný Ján
foto z roku 2007
metrů chodeb, kde je krásně vidět způsob
středověké těžby mlátkem a želízkem.
Ložisko je raženo v arkózovitých břidlicích
a slepencích. To pro práci havířů bylo snad
příznivé, vlastní zrudnění je ale tvořeno křemenem.
- haldy Podlipa, chodby ve štole Horný Ján
foto z roku 2007
Hlavní žíly měly směr S - J nebo V - Z,
se sklonem kolem 50°. Rudní žíly a čočky
měly mocnost 30 - 40 metrů. Obsah mědi
se pohyboval od 4 do 10 %, vyjímečně více
než 20°. A je udáván i obsah stříbra 70 g/t.
- želízko nalezené na haldách Podlipa
délka 73 mm
se sklonem kolem 50°. Rudní žíly a čočky
měly mocnost 30 - 40 metrů. Obsah mědi
se pohyboval od 4 do 10 %, vyjímečně více
než 20°. A je udáván i obsah stříbra 70 g/t.
- želízko nalezené na haldách Podlipa
délka 73 mm
Malá ukázka toho, jak se čas podepisuje
na stavu důlního díla. V roce 1980 Luděk Rauch
zmáhal štolu s nadějí vstupu do většího podzemí.
Pravda, výdřeva nebyla nic moc, ale zase to nebylo
700 let, jako se těžilo v Ĺubietové. Můžeme se jenom
domýšlet, jak doly vypadaly a jak tam bylo živo.
Jak se původně štola jmenovala, nevím. Luděk ji
pojmenoval po manželce. Oba snímky dělí 27 let.
foto 1980 / 2007
na stavu důlního díla. V roce 1980 Luděk Rauch
zmáhal štolu s nadějí vstupu do většího podzemí.
Pravda, výdřeva nebyla nic moc, ale zase to nebylo
700 let, jako se těžilo v Ĺubietové. Můžeme se jenom
domýšlet, jak doly vypadaly a jak tam bylo živo.
Jak se původně štola jmenovala, nevím. Luděk ji
pojmenoval po manželce. Oba snímky dělí 27 let.
foto 1980 / 2007
Novinky
