pozadí titul text P.jpg
Rejstřík minerálů
001 Ĺubietová.JPG
Ĺubietová
staré báňské město, ležící 15 km východně
od Banské Bystrice.
Ĺubietová patřila mezi jedno ze sedmi svobodných
báňských měst na středním Slovensku - Banské Bystrice,
Banské Štiavnice, Kremnice, Nové Baně, Banské Belé
a Pukanca.
foto z roku 2007
002 Zelenovodská dolina.JPG
Ĺubietová byla již od 14. století významným
střediskem těžby a zpracování měděné rudy.
V pozdější době se na lokalitách Jamešná a
Tri vody těžila a zpracovávala železná ruda.
Měděné rudy se intenzivně těžily na ložisku
Podlipa, Svätodušná a Kolba.
- ložisko Podlipa, haldy v dolině Zelená voda
foto z roku 2007
003 Zelenovodská dolina.jpg
Ložisko patří k ĺubietovskému krystaliniku
a je složeno ze svorů, rul, amfibolitů, migma -
titů... od druhohorních sedimentárních hornin,
přes třetihorní vyvřeliny až po čtvrtohorní štěrky.
Zrudnění patří k hydrotermální měděné mineralizaci.
- Zelenovodská dolina dělá čest svému jménu
ještě dnes
foto z roku 2007
004 Podlipa.JPG
Nejstarší dochovaný zápis o báňské osadě
Ĺubietová je z roku 1340, ale těžba zde probí -
hala daleko dříve, jsou zaznamenány nálezy
předmětů již z doby bronzové. Roku 1379 povýšil
král Ludvík hornickou osadu Ĺubietová
(Villa Lwbete) na svobodné hornické město.
- haldy na ložisku Podlipa
foto z roku 2007
005 Langitka.jpg
Ložisko Podlipa bylo rozfáráno minimálně
23 štolami, nejníže byla dědičná štola
Dreifaltigkeit (ve výšce 500 m n.m), nejvýše
bylo vyraženo důlní dílo Horný Ladislav - Reiner
(760 m n.m). Nejrozsáhlejší důlní díla jsou na
úrovni štoly Střední Ján a Reiner.
haldy Podlipa - štola Maria - Empfängnis,
mezi sběrateli známá spíše jako Langitka
foto z roku 2007
006 Langitka.jpg
Se jmény štol je trochu problém, většina listin
byla zničena husity a potom přišla germanizace.
O různá privilegia a úlevu od poplatků muselo
město žádat znovu. Pravda, král Vladislav II roku1496
se k celé věci postavil čelem a výsady potvrdil.
- haldy Podlipa - Langitka, čas od času sběratelé
proniknou dovnitř a sbírají nově usazené langity
foto z roku 2007
007 Horný Ján.JPG
V nejstarších dobách těžby se zpracovávala
hlavně ryzí měď, v cementační zóně nejspíše
hojná. S přibývající hloubkou dolů se začal těžit
jako hlavní ruda chalkopyrit, kuprit a v menší
míře tetraedrit a pyrit.
- haldy Podlipa - štola Horný Ján
foto z roku 2007
008 Horný Ján.jpg
Ve štole Horný Ján se dochovalo několik
metrů chodeb, kde je krásně vidět způsob
středověké těžby mlátkem a želízkem.
Ložisko je raženo v arkózovitých břidlicích
a slepencích. To pro práci havířů bylo snad
příznivé, vlastní zrudnění je ale tvořeno křemenem.
- haldy Podlipa, chodby ve štole Horný Ján
foto z roku 2007
009 želízko Podlipa Ĺubietová SR délka 73 mm.jpg
Hlavní žíly měly směr S - J nebo V - Z,
se sklonem kolem 50°. Rudní žíly a čočky
měly mocnost 30 - 40 metrů. Obsah mědi
se pohyboval od 4 do 10 %, vyjímečně více
než 20°. A je udáván i obsah stříbra 70 g/t.
- želízko nalezené na haldách Podlipa
délka 73 mm
010 Jitka baňa Podlipa.jpg
Malá ukázka toho, jak se čas podepisuje
na stavu důlního díla. V roce 1980 Luděk Rauch
zmáhal štolu s nadějí vstupu do většího podzemí.
Pravda, výdřeva nebyla nic moc, ale zase to nebylo
700 let, jako se těžilo v Ĺubietové. Můžeme se jenom
domýšlet, jak doly vypadaly a jak tam bylo živo.
Jak se původně štola jmenovala, nevím. Luděk ji
pojmenoval po manželce. Oba snímky dělí 27 let.
foto 1980 / 2007
Novinky
české minerály
české minerály
české minerály
české minerály
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály, lokalita Stříbro
zahraniční minerály
zahraniční minerály
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one