pozadí titul text P.jpg
Rejstřík minerálů

Kutná Hora - Turkaňk

051..jpg
Kamarád Petr si vzal na ochranu
před kyselinou staré vojenské
PCHčko. Asi první rozumné využití.
Také byl hned nominován do záchran -
ného družstva.
052..jpg
Kamarád Zdeněk, který se o montanistiku
nijak zvlášť nezajímá, byl nalákán naším
popisem jedinečného důlního prostředí.
Jednak je majitelem lodi a taky nám
uvěřil - těžko říci, co si po akci o nás
myslel. Ale jeho zkušenosti s vodou se
nám hodily a důl se mu určitě líbil.
053..jpg
Plavba skončila, plavat jsme nemuseli.
Pravda, i přes všechnu opatrnost se něco
vody do lodi dostalo, ale to nebylo nic
hrozného. Tak zabalit a 2 km zpět.
Bylo to takové klidné odpoledne.
054. Postupová mapa 7 P-130 PJ.jpg
Plány na výstavbu čističky důlních vod
se změnily. Místo u ústí štoly 14. pomoc -
níků se čistička začala stavět v areálu
dolu Turkaňk. Tím směrem se také čistilo
podzemí - až po náraziště 1. patra.
Jméno dolu Turkaňk pochází z německého
durchgang (stálá žíla). Nachází se na vrchu
Kaňk, dříve Špimberk.
054A. důl Turkaňk 1944.jpg
Důl Turkaňk byl založen v roce 1889.
Od samého začátku hloubení byly
obavy z průvalu důlních vod ze stařin.
Tak bylo 1.patro zaraženo v hloubce
90 m, 2.patro v 190 m a 3.patro v
hloubce 292 m.
foto dolu Turkaňk z roku 1944
055..jpg
V roce 1897 došlo k průvalu vody ze stařin
nafáraných na 3.patře. Za pouhých 10 minut
voda nastoupala po 1.patro. 20.5.1904 končí
dolování na Turkaňku. Až 18.5.1940 se znovu
důl otevírá, zaráží se 4.patro v hloubce 400 m
a ještě se objevují pozůstatky středověké těžby.
levé foto - těžní věž kolem roku 1980
pravé foto - výřez z Lacknerovy mapy z roku 1665
turkaňské doly s odvodňovací Pumpařskou jámou
056..jpg
Hloubení potom již probíhalo klasicky:
5.patro - 450 m
6.patro - 500 m
7.patro - 550 m plus 15 m jímka na vodu
a tak celková hloubka dolu byla 565 m.
Ve vzdálenosti 1 200 m od ústí štoly
14.pomocníků, byl vyražen překop P 130
dlouhý 190 m a tak byla jáma na 1.patře
spojena se štolou.
12.7.1991 byl vytěžen poslední vůz rudy
a skončilo dolování na Turkaňku
057..jpg
V roce 1950 se začalo se stavbou
nového závodu, nová těžní věž umožnila
těžbu důlních vozů rychlostí 11m/s a to
z maximální hloubky dolu. Závod byl
prvním dolem v ČSSR, vybudovaným
po roce 1945. Na fotu je překop P-130
a jeho čištění kvůli čističce.
058..jpg
Byla také postavena úpravna, pro potřeby
dolu značně předimenzovaná. Aby se její
provoz vyplatil, zpracovávala se zde ruba -
nina i z jiných dolů. Hlavně Starého Ranska.
Za rok se zde zpracovalo až 140 000 tun
rubaniny. Součástí bylo i obrovské odkaliště.
Udává se, že v dolovém poli jámy Turkaňk je
cca 1,9 milionů kubíků volných prostor !
Foto je z náraziště 1.patra a zbytky technic-
kého zázemí, (ale nikdo to nebral).
059..jpg
Důlní voda, tedy spíše kyselina, nás
nepřestávala fascinovat. Dnes je šachtou
vedeno od čerpadel potrubí, které ústí
do čističky v areálu závodu. Hodně by mě
zajímalo, z jakého materiálu roury, tak i
čerpadla jsou. Dříve se používaly roury
ocelové, pogumované, lepené ze dřeva,
pochopitelně později i nerezové. Životnost
byla tak 6 měsíců, neustále se vyměňovalo.
Novinky
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály
české minerály
zahraniční minerály
zahraniční minerály
meteority
meteority
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one