pozadí titul text P.jpg
Rejstřík minerálů

Kutná Hora - Turkaňk

031..jpg
Teprve při prolézání středověkých
chodeb a dobývek začne člověk
přemýšlet nad spoustou dalších
věcí, k dolování patřícich. Sestup
do dolu (zde jsme v hloubce okolo
90 m), svícení (lojový kahánek) a
mnoho dalších.
032..jpg
Třeba jaká byla práce anklopéře
(oznamovatele hodin), který, v případě,
že se pracovalo na dole jen na jednu
směnu, obcházel čelby a oznamoval
konec šichty. Tady jsme jen kousek
pod povrchem, ale v 16. století byla
hloubka dolů v Kutné Hoře přes 500 metrů...
033..jpg
Vše potřebné pro těžbu se do dolu
spouštělo pomocí hašplů (vrátků).
Jak se doly prohlubovaly, bylo potřeba
stále více pracovníků, kteří se nepodíleli
přímo na těžbě. Z roku 1586 je zápis, že
na turkaňském pásmu je na 30 havířů
potřeba 56 hašplířů.
034..jpg
Ohromná byla spotřeba dřeva. Lesy
okolo Kutné Hory byly vykáceny a dřevo
se začalo plavit až z Krkonoš a okolí.
Byl vybudován i plavební kanál ze Starého
Kolína k Turkaňku. Doly spotřebovaly dřeva
jen část, největší díl padl na pálení dřevěného
uhlí pro hutě. Kdo ví, odkud pochází tato fošna.
035..jpg
Jen pro hrubou orientaci -
v roce 1550 padlo na výdřevu
v dolech 3 000 kmenů. Na sázení
ohněm pak 10 000 kubíků dřeva.
Ovšem hutě spolykaly 40 000 truhel
(1 truhla - 130 kg) dřevěného uhlí. To
je přes 5 milionů kg dřevěného uhlí ročně.
036..jpg
Průzkum nebyl zcela jednoduchý. Ale
byl to jen průzkum. Práce s mlátkem a
želízkem v těchto podmínkách, manipu -
lace s vytěženou rudou a hlušinou, na to
všechno člověk pomyslí když se velmi
zvolna protahuje plazivkou.
037..jpg
Samotná dobývka (na rozdíl od přístupové
chodby) byla poměrně suchá. Určitě ale
měla období, kdy zde bylo vody dost. To
se dalo odtušit od skoro jeskynní výzdoby.
Stalagmit má na výšku skoro 40 cm.
038..jpg
Další zajímavostí byly síranové
voštiny na staré výdřevě. Z legrace
jsme říkali, že je vyrobily důlní vosy.
Byly úplně suché a dost drolivé. Mimo
důlní klima se hned rozpadaly a tak
vzorky jsou dodnes uzavřené v lékovkách
se zabroušeným hrdlem a ještě zavoskovány.
039..jpg
Tyto sírany nebyly všude, jen na
pár místech na výdřevě. A ne všude
byly stejně barevné. Je zajímavé, že
si tato středověká dobývka udržela
své jedinečné klima, i když v době
novověké těžby bylo poměrně nedaleko
na hlavním tahu nucené větrání.
040..jpg
Další (tentokrát určenou) zajímavostí
byl siderogel. Je to limonit s 24% kyseliny
sírové. Některé hroudy byly jak pěst velké.
I s ním jsme si užili. Nasbírán, zabalen,
odvezen domů - do rána se rozpadl na prach.
Stejně jako předešlé ,,voštiny,,. Dodnes tedy
poměrně hodně vzorků přežívá pevně uzavřeno
pod víčky ve sklenicích. Zatím se nerozpadly.
Novinky
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály
české minerály
zahraniční minerály
zahraniční minerály
meteority
meteority
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one