pozadí titul text P.jpg
Rejstřík minerálů

Kutná Hora - Turkaňk

022..jpg
Pro zajímavost rozbor důlní vody,
v závorce hodnoty pro pitnou vodu:
PH důlní vody - 2,14 ( 6,5 - 9,5 )
železo - 1080 mg/l ( 0,2 mg/l )
arzen - 37 mg/l ( 0,01 mg/l )
zinek - 917 mg/l ( neudává se )
kadmium - 9 mg/l ( 0,005 mg/l )
022A..jpg
Stále se pohybujeme v prostorách
které byly sice vyraženy ve středověku,
ale pro potřebu nového průzkumu a
těžby byly přeraženy na potřebný
profil. Proto je radost najít pár středo -
věkých pozůstatků. Toto je pohled na
čelbu staré Turkaňské štoly, která na
1.patře spojovala celou řadu dolů.
023..jpg
O tom, kdy se začalo na Turkaňku
dolovat se přesně nic neví. První písemný
doklad je z poloviny 14. století, kdy důl
Tauer vynesl ve třech týdnech dolování
skoro 8 kg stříbra.
024..jpg
Více je o dolování na Turkaňku zapsáno
až v roce 1564, kdy je v knihách vyjmeno -
vána celá řada dolů - Mudrlanti, Holuby,
Nová šachta, Tauer, Šabatec, Holundry a
Vojtěch. Doly dosahovaly již tehdá značných
hloubek. Jména dostávaly často po majiteli,
ti se časem měnili, doly se přejmenovaly,
písemné doklady omezené - orientace těžká.
025..jpg
Začaly se objevovat pozůstatky po
středověké těžbě. Ve zborcené šachtě
byly zbytky pumpy. Ke které šachtě
patřily, se určuje velice těžko, vodotěžné
šachty byly v těchto místech minimálně tři.
horní Trenčín, Anna a Kříž. Šachta Kříž se
udržela v provozu nejdéle - tak snad ta.
026..jpg
Byl to docela boj v tom závalu a
všudypřítomném okru z té hromady
dřeva cokoliv vytáhnout. Něco málo se
povedlo, jak ručně vrtaná roura tak i
sekerou vysekávané koryto. Proklínaný
okr má jednu ohromnou výhodu - dokonale
konzervuje dřevo, které se v domácím
prostředí nerozpadá. Nalezli jsme i tyto
dva klíny, 19 cm dlouhé, o kterých nevíme
k čemu sloužily.
027..jpg
I když nám připadalo, že se pohybujeme
v místech, která nebyla staletí navštívena,
opak byl pravdou a pozůstatky po novověké
těžbě a průzkumu byly občas k nalezení.
Turkaňští jezdci - spíše tedy chodci...
028. Postupová mapa 3 středověk PJ.jpg
K naší velké radosti se podařilo
najít vstup do středověku. Při
ražbě ve 20. století byla zachována
jedna dobývka a bylo možno si udělat
představu o tom, jakým způsobem
starci těžili.
029. Mapa středověku kreslil PJ.jpg
Rozhodně jsme zde nebyli první,
určitě se sem šel podívat každý
havíř co na 1.patře pracoval, ale
ke koukání toho tady zbylo dost.
Pohyb v dobývkách nebyl tak úplně
jednoduchý. To je patrno z přibližné
mapy středověkých prací.
030..jpg
Každá dobývka (ale i hašpl) měla ve
středověku své jméno, to dnes zjistit je
zcela nemožné. Stále se ale pohybujeme
okolo šachty Kříž. Výška některých chodeb
nebyla větší než 150 cm, ale odvodňování
fungovalo spolehlivě dodnes. Přes 500 let.
Novinky
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály, lokalita Stříbro
české minerály
české minerály
zahraniční minerály
zahraniční minerály
meteority
meteority
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one