Chvaletice

Chvaletice
9 km západně od Přelouče

V místech dolu Chvaletice, kde se od 19.století
v malém těžil limonit a Mn rudy, po rozsáhlém
vrtném průzkumu, vzniká k 1.7.1949 národní podnik -
Manganorudné a kyzové závody Chvaletice.
Hlavním úkolem je těžba pyritových břidlic
a jejich zpracování na pyritový koncentrát.
- pohled na povrchový lom v době činnosti
foto z roku 1973

V roce 1951 je dán do provozu těžební
a úpravárenský kombinát. Dobývání je
dobře mechanizováno a doprava z lomu
do úpravny je kolejová. K úpravě rudy je
použito flotace. Je zahájena rozsáhlá
těžba pyritu jako zdroje síry pro chemický
průmysl. V průměru zde pracuje 1 400 lidí.
- odvoz rudy do úpravny
foto z roku 1973

Velký jámový lom o délce 2 500 m,
šířce 500 m a hloubce 150 m byl
rozfárán na 10 pater. Do roku 1975
bylo z ložiska vytěženo 33 300 kt rudy.
Průměrný obsah síry byl 11%. Bylo zde
vyrobeno skoro 3 miliony tun síry. V od -
kališti je uloženo přes 26 milionů tun flo -
tačního odpadu.
- čtyři roky po ukončení těžby, pohled na
východní část lomu a zbytky drtiče žuly
foto z roku 1979

V 60. letech 20. století se situace
začíná zásadně měnit. Je možno získávat
pyrit ze SSSR, ale hlavně je možno dovážet
síru z nově objevených ložisek v Tarnobrzegu
v Polsku. Národní podnik se dostává do potíží,
je rozhodnuto těžbu pyritu ukončit k roku 1969.
Vládní usnesení však prodlužuje těžbu až do
roku 1975. Ke snížení ztrátovosti jsou zavedeny
různé doplňkové výroby, od výroby radiátorů až
po drcení štěrku z nedalekého ložiska žuly.
- západní část pomalu zatápěného lomu
foto z roku 1979

Těžba v roce 1975 končí. I když se zde
kromě pyritu těžila i manganová ruda,
(konečně, měl to n.p. v názvu) která byla
vázána hlavně na rodochrozit, nebyla tech -
nologie na získání Mn. K využítí již vytěže -
ných rud Mn nikdy nedošlo. V letech 1973 -
1979 je nedaleko lomu postavena elektrárna
Chvaletice a lom je využíván jako usazovací
nádrž na popílek. Lom je v současné době již
zcela popílkem zaplaven.
- pohled na zaplavovanou jižní část lomu
foto z roku 1979

Celá řada mineralizací je příčinou toho,
že ložisko Chvaletice patřilo co do počtu
minerálů k nejbohatšín v Čechách. Je jich
zde popsáno přes 80. V roce 1986 (11 let
po ukončení těžby) zde byl popsán nový
minerál - chvaleticeit. Možnosti sběru jsou
zde v současné době skoro nulové a navíc
i vzorky sbírané v dřívějších dobách díky
kyzům rychle větrají a rozpadají se. Nerosty
manganu se pokrývají černým povlakem Mn-oxidů.
- pohled na jihovýchodní část lomu
foto z roku 1979

Dnes patří minerály z Chvaletic ke ,,klasice,,.
Každý sběratel se s větším či menším úspěchem
snaží vzorky ve sbírce uchovat. Tyto fotografie
jsou jen malou ukázkou toho, co bylo možno v
lomu nalézt. A čtyřicet (a i více) let doma udržet
v přijatelném stavu. Většina vzorků je ze sbírky
RNDr D. Smutka, tímto mu děkuji za zapůjčení
k focení.
- pohled na jihozápadní část lomu
foto z roku 1979